Bahía Blanca - mohl by to být klidně příběh o nešťastné lásce k ženě jménem Blanka. Ale ono ne. Blanka tentokrát opravdu za nic nemůže.
Tahle skladba je naopak o šťastné lásce k rodnému městu stejného názvu. Pro ty s nižší orientací v zeměpise leží v Argentině a znamená Bílá zátoka.
Jenže napsat ódu na milované město je úplně jiná liga než vypsat se z nešťastné lásky. Sofistikovanou záležitost tohoto typu se ti může podařit psát i dvacet let.
Carlosu Di Sarli, který nechtěl být lajdák a zároveň zpochybnit svůj status hudebního génia, se to podařilo.
V Blance se narodil a evidentně se mu tam už od narození líbilo natolik, že s trpělivostí a láskou dvacet let míchal notičku k notičce, hudební nástroj k hudebnímu nástroji, až vznikla tahle nostalgická skladba.
Je ryze instrumentální a má prý tak melodickou a silně harmonickou linku, že absolutně vystihuje “ducha argentinského tanga”.
Díky tomu se stala mistrovským dílem a povinnou položkou tangových playlistů každého fajnšmekra. Tedy i tvého, žeano.
Carlosův hnací motor byla Bílá zátoka. Brnos Aires přitom není o nic horší. Jestli máš hudební ambice, neváhej… Je načase dát vědět světu, že existujeme. Dvacet let totiž uteče jako voda v zátoce.